21.	Historická tématika v české lit. koncem 19. století

22.	Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci

23.	Obraz venkova v české literatuře

24.	Vývoj českého divadla v 18. – 19. století

25.	Humor a satira v české literatuře

26.	Umělecké směry ve svět. a české poezii koncem 19. stol. a začátek 20.stol.

27.	Moderní umělecké směry přelomu 19. a 20. století

28.	Avantgardní uměl. směry v poezii 1 poloviny 20 století

29.	Meziválečná poezie

30.	Meziválečná próza

31.	Obraz I.světové války v cizí literatuře

32.	Obraz I.světové války v naší literatuře

33.	2. světová válka a próza

34.	Vývoj české literatury za okupace

35.	Vývoj české literatury v letech 1945 – 1956

36.	Vývoj české literatury v letech 1956 – 1968

37.	Vývoj české literatury v exilu a samizdatu

38.	České divadlo 20. století

39.	Významné osobnosti světové literatury po roce 1945

40.	Venkovská tematika v dílech české literatury

"Absurdní drama

- v absurdní literatuře stojí v centru drama, jelikož dialogy dokáží předvést absurdní situace daleko přesvědčivěji než pouhý literární text
- principy absurdity se uplatňovaly již u Franze Kafky a u existencialistů

- hlavní znaky:
o neexistuje motivace v jednání postav – nemá smysl v rozhovorech hledat logiku
o díla nemají souvislý děj, často je naprosto nesmyslný
o člověk je ukázán v situaci úzkosti
o jazyk ztrácí svou sdělovací funkci, lidé nejsou schopni komunikovat

- hlavní představitelé:

Samuel Beckett
(samyel beket)

- irský spisovatel, ale je považován za autora francouzského, neb žil v Paříži
- nositel Nobelovy ceny za literaturu
- základní beckettovskou tematikou je hrůza z nepoznaného světa a pocity odcizení
- z hlediska proslulosti zůstává dodnes autorem jediné divadelní hry ( i když jich napsal více ) Čekání na Godota
o Vše se odehrává v neurčitém prostoru i čase, na opuštěném místě na venkovské cestě. Zde se setkávají dva tuláci (Estragon a Vladimír) a začnou si zcela nesmyslně povídat. Z jejich rozhovoru vyplývá, že čekají na jakéhosi pana Godota, který změní jejich život. Přitom nevědí, kdo to je, jak vypadá, co má pro ně udělat… Hra pokračuje neustále opakovanými dialogy. Na konci každého jednání přichází chlapec se sdělením, že Godot dnes nepřijde, ale zítra určitě ano. Tuláci čekají, chtějí se oběsit, chtějí odejít, ale něco je nutí zůstat…
o Godot je symbolem čekání a naděje
o idea díla – autor ukazuje člověka v soudobém odcizeném světě, člověka, který touží po něčem velkém, ale jen se potácí a čeká – sám není schopen činu
o Ukázka:

Vladimír: Musíme zítra zpátky.
Estragon: Proč?
Vladimír: Čekat na Godota.
Estragon: Máš pravdu. ( Ticho. ) Nepřišel?
Vladimír: Ne.
Estragon: A teď je už moc pozdě.
Vladimír: Ano, už je noc.
Estragon: A kdybychom to nechali plavat? ( Ticho. ) Kdybychom to nechali plavat?
Vladimír: Potrestal by nás. ( Ticho. Zahledí se na strom. ) Jen strom žije.
Estragon: ( zahleděný na strom ) Co je to?
Vladimír: Strom.
Estragon: Nojo, ale jaký druh?
Vladimír: Nevím. Vrba.
Estragon: Pojď se podívat. ( Táhne Vladimíra ke stromu. Zůstanou před ním nehybní. ) Co kdybychom se oběsili?
Vladimír: Na čem?
Estragon: Nemáš kousek provazu?
Vladimír: Ne.
Estragon: Tak teda nemůžem."

Maturitní otázky z literatury. Jsou doplněny i ukázkami děl. Některá témata jsou zpracována několikrát různými způsoby.

Tato práce rozhodně přesahuje rámec vypracování středoškolských otázek.