1.	Milétská škola

2.	Anaximandros z Milétu

3.	Anaximandrovy filozofické teze

4.	Autor mnoha pojednání

"ANAXIMANDROS Z MILÉTU

Syn Praxiadův, příslušník Mílétské školy, byl asi žákem Thalésa.Anaximandros bývá považován za nejhlubšího mílétských filozofů také byl politikem a myslitelem. Dnes často bývá považován, namísto Thalésa, za prvního opravdového řeckého filozofa a také za skutečného zakladatele řecké filozofie.Za počátek (ARCHÉ) všeho prohlásil bezmezno (APEIRON), pravděpodobně ve smyslu prostorově neomezené a nediferencované vlhkosti, z níž postupně vznikali další přírodní látky i jednotlivé druhy živých bytostí. Vytvořil první mapu tehdy známého světa a zdokonalil prostředky k určování rovnodennosti a slunovratů.V Řecku zavedl bybylonské sluneční hodiny. Gnómon – sloup, sloužící k určení rovnodennosti a slunovratu.Pocházel od něj také první sférický model hvězdné oblohy, kde byla středem Země. Na rozdíl od starších výkladů se v Anaximandrově pojímání Slunce neztrácelo večer v moři, nýbrž pokračovalo ve svém kruhovém běhu pod Zemí. Země pak nespočívala na nějaké podložce ani neplavala na vodě, ale volně se vznášela v prostoru a měla tvar válce. To, že se Země vznáší a nikam nespadne, zdůvodnil tím, že vězí v samém středu nebeské koule, je tudíž od všech jejích částí stejně vzdálena. Nespadne dolů, protože by stejným právem mohla spadnout i nahoru a “pohnutky” (mohli bychom přeložit “síly”) působící z různých stran se vyrovnávají, poněvadž je odevšad stejně vzdálena! Je vidět, že Anaximandros byl jen krůček od správného pochopení jevu gravitace; ještě však dvě tisíciletí lidstvo tápalo než ideu gravitačního pole jasně zformulovalo. Hvězdy prý vznikly roztříštěním jakéhosi ohnivého prstence, který původně obklopoval Zemi (což je ovšem z dnešního pohledu nesmyslná představa)."

Velmi stručná práce, která z části čerpá i z jiných studentských portálů. Obsahuje portrét filozofa.