1a. Lineární funkce a rovnice
1b. Pojem vektor a operace s vektory
2a. Kvadratická funkce a rovnice
2b. Parametrické a obecné vyjádření přímky
3a. Logaritmus a logaritmická funkce
3b. Parametrické a obecné vyjádření roviny a přímky
4a. Exponenciální funkce a rovnice
4b. Parametrické vyjádření přímky a vzájemná poloha 2 přímek
5a. Definiční obor funkce
5b. Parametrické vyjádření roviny a vzájemná poloha dvou rovin
6a. Funkce sinus
6b. Parametrické vyjádření přímky, roviny a jejich vzájemná poloha
7a. Kosinus, Tangens a Goniometrické rovnice
7b. Vyjádření kružnice v analytické geometrii
8a. Elipsa
8b. Základní operace s komplexními čísly, Řešení kvadratických rovnic v oboru komplexních čísel (C)
9a. Funkce absolutní hodnoty a její rovnice a nerovnice
9b. Vyjádření hyperboly v analytické geometrii
10a. Mocninná funkce a rovnice
10b. Hledání bodu u funkce
11a. Soustavy lineárních a kvadratických rovnic
11b. Kružnice v analytické geometrii
12a. Absolutní hodnota komplexního čísla
12b. Poloha přímky a kružnice
13a. Úpravy algebraických výrazů s mocninami a odmocninami
13b. Vzájemná poloha přímky a kružnice v analytické geometrii
14a. Nerovnice
14b. Elipsa
15a. Kvadratická funkce a rovnice – Vietovy vzorce
15b. Kvádr
16a. Lineární lomená funkce a lineární nerovnice
16b. Vzájemná poloha přímky a paraboly
17a. Variace
17b. Objemy a povrchy 3D těles
18a. Goniometrické vzorce a aplikace goniometrických vzorců
18b. Objem a povrch kuželu a válce
19a. Variace
19b. Hranol
20a. Úpravy lomených algebraických výrazů
20b. Obsahy v geometrii
21a. Binomická věta
21b. Sinová věta
22a. Aritemtická posloupnost a její vlastnosti; limita posloupnosti
22b. Užití stejnolehlosti
23a. Geometrická posloupnost
23b. Není zpracované
24a. Shodná zobrazení
24b. Limity
25a. Neurčitý integrál
25b. Kružnice v geometrii

Úravek z práce:
"Variace

definice:
[latina], změna, obměna, střídání, přeměna;
Variace je skupina určitého počtu prvků vybraná z většího počtu prvků, v níž záleží na pořadí; k -prvková variace z n prvků, kde 1  k  n je uspořádaná k -tice obsahující každý prvek nejvýše jednou. Je-li k = n , hovoří se o permutaci.

S variacemi, permutacemi a kombinacemi se setkáváme v kombinatorice. Variace je soustava všech možných kombinací uskupení n-členů z určité množiny. Například, když se ptáme, kolikrát jsme schopni seřadit tři objekty za sebou tak, aby se žádná z možností neopakovala. To by se nazývalo tří člennou variací ze tří prvků a možností by bylo 6. Můžeme ovšem mít i tří člennou variaci ze čtyř prvků. V takovém případě by možností bylo 24.

Jak postupujeme při řešení?
Utvořte variaci ze členů a, b, c.
Vzhledem k tomu, že se snažím utvářet možnosti systematicky, vím, že na první místo můžu dát jakékoli písmeno z těch tří. To znamená, že máme n možností (n=3). Na druhé místo, už pak nemůžeme dát to samé, co na první, takže máme již jen n-1 možností. Na třetím místě máme už jen n-2 možností. Pak už jen stačí vynásobit počty možností mezi sebou a máme celkový počet variant, z nichž se ani jedna neopakuje.
n*(n-1)*(n-2) = 3*2*1 = 6.
Jsou to varianty: ab,ac,ba,bc,ca,cb
Pro výběr posledního členu máme totiž právě n-(k-1) možností.
Proměnná k nám označuje kolikačlenná má variace být a proměnná n kolik máme členů vůbec."

Velmi dobře zpracované, práce obsahuje nákresy těles, tabulky a grafy. Obsahují i slovní komentáře autorů k sobě navzájem.