1.	Pragmaticky orientovaní autoři:

1.1	Ferdinand Peroutka

1.2	Karel Čapek

1.3	Josef Čapek

2.	Demokratický proud

2.1	Eduard Bass

2.2	Karel Poláček

3.	Společenská próza

3.1	Ivan Olbracht

3.2	Helena Malířová

3.3	Marie Majerová

3.4	Marie Pujmanová

4.	Imaginativní próza

4.1	Vladislav Vančura

4.2	Karel Schulz

5.	Legionářská literatura

5.1	Rudolf Medek

5.2	Josef Kopta

5.3	Jaroslav Kratochvíl

5.4	Václav Kaplický

5.5	František Langer

7	Jaroslav Hašek

8.	Duchovní linie

8.1	Jaroslav Durych

8.2

Jan Čep

8.3	Jakub Deml

9.	Expresionisté

9.1	Brněnská literární skupina

9.2	Lev Blatný

9.3	Čestmír Jeřábek

9.4	Ladislav Klíma

9.5	Richard Weiner

9.6

Jan Weiss

9.7	Josef Váchal

10.	Psychologická próza

10.1	Jaroslav Havlíček

10.2	Egon Hostovský

10.3	Jarmila Glazarová

10.4	Václav Řezáč

10.5

Jan Drda

11.	Ruralismus

11.1	Josef Knap

11.2	František Křelina

11.3	Václav Prokůpek

"PSYCHOLOGICKÁ PRÓZA
Inspirace Sigmundem Freudem, jeho pojetím podvědomí, pudových stránek člověka… Autoři se zaměřují na nitro člověka, na osudovou determinaci a patologické jevy v životě svých hrdinů.

Jaroslav Havlíček (1896 - 1943)

Za války byl odveden na frontu, potom působil jako bankovní úředník, literární činnosti se věnoval jen ve volném čase.
Dílo: psychologická próza Petrolejové lampy (1935). Hlavní hrdinkou je Štěpka Kiliánová - nehezká, drsná, upovídaná, ale po smyslovém životě toužící žena, která pocházela z bohaté rodiny a žila se svým otcem na statku. Měla mnoho kamarádů, kteří ji uznávali, ale nikdo si ji nechtěl vzít. Její bratranec Pavel, který se stal kadetem, žil zhýralým životem, všechny peníze prohrál v kartách a jeho bratr Jan mu řekl, že mu už další peníze nedá. Svoji situaci vyřešil tím, že si vzal nic netušící Štěpku, která se těšila, že spolu založí rodinu, a nechápala, proč se o ní Pavel nezajímá. U Pavla se začne projevovat syfilis, zešílí a umírá. Spřízněnou duši Štěpka nakonec najde v jeho bratrovi a začnou spolu hospodařit.
Neviditelný (1937) román, který je psychologickou studií patologické úchylky v rodě Hajnů - zde znázorněno dědičným halucinačním šílenstvím strýce Cyrila, který prochází domem a v domnění, že je neviděn, terorizuje celé okolí. Do této bohaté továrnické rodiny se kvůli penězům přižení sobecký a vypočítavý chemický inženýr - Petr Švajcar. Dědičné postižení se nakonec objeví i u jeho syna, který je ustaven univerzálním dědicem majetku a Petr se stává jeho opatrovníkem.
Základem románu je rozpor mezi chladnokrevnou racionalitou a šílenstvím. Román je kombinací hororových a detektivních prvků. Retrospektivní dějová linie - vypravěč - Petr vzpomíná na svůj postup za penězi.
Helimadoe (1940) - román, jehož název se skládá z prvních slabik jmen pěti sester (Helena, Lída, Marie, Dora, Ema), které jsou ovládány podivínským otcem, jenž pocházel z chudých poměrů, pomohla mu vystudovat bohatá žena, kterou si potom vzal, při porodu Emy ale zemřela a on jí slíbil, že se o dcery postará. Celá rodina vlastně vede vzornou domácnost, dívky mají přesně rozdělené úkoly, které musí důkladně plnit a otce bezmezně poslouchat. Jediná Dora se dokáže otci vzepřít a uteče.

Egon Hostovský (1908 - 1973)

Vystudoval FF UK, potom univerzitu ve Vídni, od r. 1937 pracoval na ministerstvu zahraničí, druhou světovou válku prožil v Americe, kam se vrátil znovu po r. 1950. Pracoval zde jako novinář, redaktor a učitel.
Ve svých počátcích je ovlivněn expresionismem, zejména Richardem Weinerem a Franzem Kafkou a soustřeďuje se na zobrazování pocitů odcizení člověka ve světě.
Román Případ profesora Körnera (1932) - titulní hrdina zde prožívá dva životy - jeden skutečný a druhý pomyslný. Jeho hlubokou vnitřní krizi vyvolá zpráva o vlastní smrtelné nemoci (ta se nakonec ukáže mylnou) a o manželčině nevěře. Svou psychickou poruchou ničí své okolí, když se však snaží vše napravit a začíná se mu to dařit, umírá nešťastnou náhodou.
Novela Cizinec hledá byt (1947) - hlavním hrdinou je český lékař, který pracuje v USA na vědeckých lékařských výzkumech prospěšných lidstvu. Jediné po čem pro svoji práci touží je soukromí a klid - takový byt však nemůže nalézt, lidé jsou sobečtí, neustále ho ruší a nemají pro jeho práci pochopení. Díky tomu se stále stěhuje, až se usadí u Čecha - prvního člověka, který mu v USA rozumí a poskytne mu to, co potřebuje. Hlavní hrdina ale už stejně ztratil všechny iluze o lidské povaze, také chuť do práce, propadá těžkým depresím a umírá.
Všeobecné spiknutí (1960 angl., 1969 česky) - román, jehož hlavním hrdinou je Jan Bareš, který emigroval do USA. Na oslavě svých šestačtyřicátých narozenin začne mít halucinace a v nich vidí svého dávného přítele, kterému vlastně vždy záviděl, nechal se jím ovládat, přemluvit ke spolupráci s komunisty… Bareš si uvědomuje, že ho také nesnášel za to, že mu pomluvil jeho román. Halucinace a šílenství se stupňují - začíná podezřívat své přátele ze všeho možného. Po celou dobu jeho nemoci se o něj stará jeho kamarádka Milada, díky které překoná svoji nedůvěru k lidem a kterou si nakonec vezme."