1.	Měření výšek

a) Absolutní výška
b) Relativní výška
c) Hrubá nivelace
d) Geometrická nivelace
e) Nivelace ve středu
f) Pořadová nivelace
g) Plošná nivelace
h) Nivelační pořad (tah)

2.	Polohopisná měření

a) Tachymetrický plán
b) Složení měřičské skupiny
c) Vytyčování bodů
d) Vytyčování dlouhých přímek
e) Vytyčování rovnoběžek
f) Vytyčování úhlů dané velikosti
g) Určování úhlů z délek
h) Určování velikosti úhlu ze dvou směrů pásem
i) Vytyčování kolmic
j) Prodloužení přímky

3.	Měření délek

a) Měřická přímka
b) Vlastní měření pásmem
c) Chyby při měření
d) Optické měření délek
e) Měření nepřímé
f) Vytyčení přímky od oka
g) Vytyčení přímky přes překážku
h) Prodloužení přímky
i) Průsečík dvou přímek

"2.
polohopisná měření

- zaměřuje nejčastěji hranice pozemků (parcel), vodní toky, půdorysy budov příp. průběh vedení
- konečný výsledek je situace příp. polohopis
- doplní-li se výškopisné měření vzniká tachymetrický plán
- pro zaměřování se používají 2 základní způsoby:
• grafický - zaměřuje se situace v terénu na měřickém stole
• číselný - v terénu se pořídí náčrt do kterého se zanesou zaměřené hodnoty
složení měřické skupiny:
- vedoucí - navádí figuranty, vede polní náčrt, vybírá a označuje body
- technik obsluhující měřický přístroj
- zapisovatel
- 2 figuranti

vytyčovací technika:
- vytyčování bodů i celých geodetický útvarů se skládá z jednoduchých úkolů:
- vytyčení bodu, přímky, úsečky, rovnoběžky, kolmice, obecného úhlu
- pro určení jednotlivých bodů se používá několikanásobné měření příp. různé metody a tzv. vyrovnávací počet

vytyčování bodů:
• pravoúhlými souřadnicemi:
- bod je určen pravoúhlými souřadnicemi
- východiskem je pravý úhel
• polárními souřadnicemi:
- stanoviště měřického přístroje je pól
- 0 se orientuje na pevný bod, na podrobné body se musí
znát úhel a vzdálenost od pólu
- tato metoda se uplatňuje ze souřadnicových rozdílů

• protínáním vpřed:
- používá se v nepřístupných místech
nebo neúnosné půdě
- prakticky se používá jako vícenásobné
polární ručení bez měření délek
- vzniká tzv. chybový trojúhelník,
který se vyrovná

• protínáním z délek:
- vhodný způsob pro malé vzdálenosti
- délka do 30m
- vhodný způsob pro vyhledávání bodů při místopisech

• protínáním odsazených přímek:
- používá se pro vytyčení pro provedení zemních prací
- obvykle se náhradní osa podsadí jako rovnoběžka v násobcích metru
- pro dosažení větší přesnosti se používá pravoúhlé křížení"

Práce je doplněna o nákresy a je psána heslovitě.