Úvod - Satira

1.

Počátky

a) Mastičkář
b) Hradecký rukopis
c) Smil Flaška z Pardubic

2.

19.stol.

a) Národní obrození
b) Realismus
c) Májovci
d) Ruchovci
e) Lumírovci
f) Kritický realismus

3.	1.pol. 20.stol.

a) Jaroslav Hašek
b) Karel Čapek
c) Karel Poláček
d) Vladislav Vančura
e) Satira Osvobozeného divadla

4.	2.pol. 20.stol. (po r.45)

a) Bohumil Hrabal
b) Pavel Kohout
c) Josef Škvorecký
d) Miroslav Švandrlík
e) Ludvík Vaculík
f) Milan Kundera
g) Michal Viewegh

5.	Dnešní kritika a satira

"Karel Havlíček Borovský
- dětství v Borové na Vysočině
- stal se nepohodlným novinářem kvůli kritice poměrů v politice(absolutistická vláda,církevní hierarchie) (Pražské noviny, Národní → zastaveny;
Slovan = politická revue; chtěl novinami nejen informovat, ale i bavit
→ epigramy
- v roce 1851 deportován do Brixenu→ za 4 roky zpět → za rok zemřel na TBC

epigramy - původně znamenal nápis na hrobě, ale Havlíček změnil epigram
na krátký útočný satirický útvar s využitím lidového jazyka
→ užívá v nich ironii, parodií, sarkasmus.
- uspořádal je do 5 tematických oddílů: církvi, králi, vlastí, múzám, světu
- za jeho života pouze kolovali, nebyli vydány - byly velíce tvrdé.

Satirické skladby:.
- Rozsáhlé, epické, proti absolutistické.
- Používá prostředky nespisovné až vulgární.
Tyrolské elegie
- veršovaná satirická báseň, která vzniká v Brixenu
- autor čerpá z vlastních událostí ze života - jeho pronásledování bachovským absolutizmem a hlavně cesta do Brixenu, která znamenala jeho odstranění z veřejného života. Cesta a pobyt v Brixenu znamenali pro něj nucený exil je vězněn, kontrola pošty, odloučen od rodiny. .
- už název Tyrolské elegie je ironický (elegie - žalozpěv, smutné).
- cílem skladby je velká kritika bachovského absolutizmu. Útoky na vládu, armádu, policii, .... - 2 roviny: protiklad toho, co básník říká a toho, co si myslí - užívá ironii a sarkasmus

Král Lávra
- rozsáhlá satirická ironizující báseň, skladba je méně útočná.
- Vysmívá se zde panovníkům (skrytě se satira týkala ruského cara). Kritika celkového absolutizmu.
- král Lávra má oslí uši - symbolizují nedostatky panovníka. Každý rok nechává popravit holiče, který mu stříhá vlasti a vidí jeho uši. Jednou ho stříhá holič Kuklín, matka se za něj přimluví a král ho udělá svým doživotním holičem. Holič však své tajemství nevydrží a svěří ho vrbě. Jendou jdou okolo vrby čeští muzikanti. Basista si z vrby udělá kolíček do basy a basa začne hrát píseň o tom, že král Lávra má oslí uši. Král zveřejnil své nedostatky a stal se dobrým králem.
- skladba končí smírně - důsledkem toho, že působí jako pohádka.

Křest sv. Vladimíra
- Havlíčkova nejlepší satira, má 10 zpěvů
- Původní příběh o Vladimírovi, který se rozhodl skončit s pohanstvím a rozhodl se hodit Sošku Perona do Dněpru. Přichází o křesťanství.
- parodie na církev, celý obsah se vztahuje na tehdejší rakouský absolutizmus, na Bachovskou reakci, na kněžskou hierarchii a na vojenské soudy.
- všechny tři skladby jsou psány hlavně v Brixenu, jsou vydány až po jeho smrti"

Psaná v poznámkách.